Život

Leden

Text na úvodní fotce asi nejlíp vystihuje jak jsem se většinu ledna cítila. Byl to divný měsíc. Ani moc nevím jak bych ho shrnula, protože se tak nějak nedělo nic a přitom všechno. A ještě to přetéká do února.

Vlastě je to všechno nějak na prd. Škola se mi sype pod rukama, nová práce mě sice baví, ale nemůžu si zvyknout na delší směny, jsem unavená, otrávená a nic nestíhám i když mám víc volna než při klasické pracovní době. Moje obvyklé podzimní deprese si počkaly na leden a mě teď všechno přijde špatně. Navíc ten měsíc nějak strašně rychle utekl, ani jsem se neotočila a najednou bylo 1. února.

Takže se snažím nezbláznit i když si moje okolí začíná myslet, že už se mi to stalo. Kéž by mě moje posedlost přivázala k židli, protože bych potom všechny ve svém okolí neotravovala neustálým žvaněním o Ústí a všech těch chlapech co se mi líbí a nedaří se mi je sbalit….bla bla bla…že jsem s tím otravná mi došlo teprve tuhle, díky zcela náhodné reakci tří různých kamarádek víceméně ve stejný den…

D.: Jaký byl víkend? – já: Super, byla jsem v Ústí a… D. uprostřed mojí věty odchází z místnosti

M.: Máš volný víkend? – já: jo mám – M.: Jedeš do Ústí? – já: ne, nejedu – M.: A nejsi nemocná?

J.: Ty tvý účelový příspěvky na netu… – já: Nepíšu účelový příspěvky… – J.: Seš si jistá? Přesně vím co dneska napíšeš. (Samozřejmě měla pravdu. Jako vždy.)

Takže s tím nebudu otravovat ještě tady. Jen stručně zkonstatuju, že se mi to město nějak zarylo pod kůži. I’ve got you, under my skin…Jednou vám to budu vyprávět. Jak se mi to stalo. Jednou, třeba až vyřeším všechny praktický věci okolo stěhování. Nebo až si to rozmyslím a tahle láska zůstane platonická. Tak jako ta k Helsinkám. I když mám čím dál víc pocit, že se to nestane. Že jsem nikdy nebyla v Praze tak úplně doma a tak úplně šťastná a hledala jsem nějaké místo kde si tak připadat budu a teď jsem to místo našla. Who cares, že je to zrovna taková díra jako Ústí. Zlý, temný a špinavý město. Aspoň takový mi dřív přišlo. Teď to pomalu, ale jistě začínám vnímat jinak. Možná právě ta temnota je to co mě na něm baví nejvíc. Hodí se k mojí duši…ehm. Radši nic, už zase o tom žvaním, takže stačí. Budu asi chvíli na tohle téma mlčet. Ono nám to nikomu neuškodí. Stejně jako když nechám ty chlapy chvíli na pokoji. Takže od února, embargo na chlapy a Ústí. (To jsem zvědavá o čem budu mluvit.)

Leden. Co bych tak řekla. Největší událost?

Splnila jsem si sen a koupila si gramofon.

Konečně. Tolik let jsem po něm toužila. Plánovala jsem, že si ho budu přát k třicetinám, ale nakonec jsem nevydržela a v rámci toho nacházení sama sebe jsem si ho pořídila hned. Takže teď obcházím burzy a obchody s vinyly a utrácím víc než bych měla za desky, protože samozřejmě potřebuju všechno. A když si chci udělat hezkou chvilku, sednu si do křesla, dám si dvojku vína a pustím si desku.

Zcela evidentně stárnu.

Zároveň jsou to ty vzácné chvíle kdy vím, že má smysl ještě to táhnout. Jinak bych si to totiž letos v lednu už šla asi hodit. Ne všechno jde podle plánu a moje pocity marnosti nějak převládají nad čímkoliv pozitivním i když se mi určitě děje i něco pozitivního. Třeba jsem se 31x probudila živá a zdravá. To je myslím celkem pozitivní, ne?

Taky jsem si koupila startovné na několik závodů seriálu Běhej lesy a taky, a to je nejvíc, jsem si koupila startovné na půlmaraton. Takže si letos splním ještě jeden sen. A nebo tam umřu. Ve městě, jehož jméno nesmím vyslovit. Takže jsem začala na konci ledna běhat. Začínám pomalu, víc chodím než běhám a doufám, že za těch 8 měsíců naberu nějakou fyzičku a dám těch 21 km se ctí.

A možná během tréninků i ještě něco shodím a budu sice stará, otravná a single, ale hubená.

To chceš.

Běhu zdar a hezkej únor všem a ať je zbytek roku lepší než leden. Protože nejen u mě to myslím stálo za prd (ty volby…bez komentáře).

.

.

.

.

.

.

.

.

PS: Abych učinila za dost autorským právům, text v úvodní fotce, jsem si půjčila z únorového čísla časopisu Fullmoon, ze sloupku Jiřího Imlaufa.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..