Běhání, Život

On. Off. Start. Stop. Go!

Tak jsem nějak myslela, když jsem v lednu psala post, že budu schopná aspoň jednou za 14dní (ne-li častěji) něco vyprodukovat. Jenže to jsem si naivně myslela, že budu poněkud vzornější v přípravě na závod.
No nestalo se. Jak všichni kolem mě čekali a já jim zase dokázala, že měli pravdu. Ach jo. Nakonec jsem si (především kvůli mrazu) dala značnou pauzu a vyběhla znovu až na konci března 😀 Jo fakt. Frajerka prostě. Co víc k tomu říct. 28dní do závodu a Veverka teda vstala z gauče. Hahaha. Hned jsem si natáhla achilovky, takže jsem pak zase týden chodila olepená tejpama a tvářila se jako největší sportovec na světě i když jsem uběhla jen asi 3km a ještě jsem půlku šla. No comment asi radši. Při dalším pokusu o výběh jsem si do krve rozedřela paty. Moje boty se totiž rozhodly takhle 20dní před závodem vydat do běžeckého nebe. Ok, chápu, že po těch asi šesti letech co je vlastním toho měly plné podrážky a měly plné právo na odpočinek, ale ještě měsíc to dát mohly. Úplně klidně. Nicméně nedaly. Ani moje pokusy o opravu pomocí tejpu se neukázaly jako úspěšné a tak jsem vybavena otcovou kreditkou vyrazila směr běžecký obchod. Papá prohlásil, že si mám koupit jaké chci bez ohledu na cenu, tak nevyužijte to i když víte, že to budete mocinky moc dlouho splácet.
Tak jsem vyrazila do TriExpertu v Holešovicích. Ještě teď je mi toho prodavače líto. Na mou návštěvu tam budou dlouho vzpomínat. Že já musím vždycky být tak vtipná 😀
Odešla jsem s dvěma páry, bo si prostě neumím vybrat. Jedny jsou zkrátka málo. I pan prodavač to říkal =) 
Přečetla jsem si snad všechny rady jak rozběhat nové boty a rovnou je druhý den všechny porušila. Prostě jsem nazula a vyběhla, však s těma starýma to fungovalo. No tak tady ne. Nicméně boty potvrdily slova pána z obchodu o tom co mě má vzhledem k vysoké klenbě bolet. Bolelo mě to ještě druhý den.
Další výběh skončil v slzách a já domů sotva dokulhala po dvou kilometrech.
Začínala jsem ztrácet naději, že v těch drahých botách vůbec někdy budu běhat.
Vyběhla jsem tedy v těch druhých a bez problémů. Nic nebolelo. To mou depresi ještě prohloubilo. A tak jsem chca nechca v čirém zoufalství přikročila k radám na obšlápnutí bot a dva dny v nich nonstop chodila…no vida a najednou jsem v nich uběhla 8km ani jsem nemrkla 🙂 a tak teď říkám, že náš vztah je jako domluvené manželství z červené knihovny. Já na první obutí věděla, že jsou to ONY ty pravé boty, ale ony mou lásku neopětovaly dokud jsem je nezkrotila a teď jsme jedna noha 😀

Mám před sebou dneska poslední trénink a v sobotu to vypukne…počasí je úplně na pytel a předpověď neslibuje nic lepšího. Loni strašná bouřka, letos pekelná zima. Jsou ty Brdy nějaké zakleté. Tak snad to přežiju. 10 výběhů není vskutku nijak moc před 12km závodem 😀

PS: Když budete potřebovat nové boty, tak obchod TriExpert vřele doporučuji 😉 (dělám jim reklamu z dobré zkušenosti, nedali mi nic zadarmo 🙂 )

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..