Hubnutí, Život

O únoru…

Tak nějak o všem, aby jste věděli, že žiju a co dělám když nepíšu žádné příspěvky. A také trochu o tom co se chystám dělat, aby jste mi mohli držet palce a třeba se i přidat 😉

Tohle je takový divný měsíc. Není ani zima, ani teplo. Na jaro je ještě brzy, ale zima ještě nepřišla. Sníh byl všeho všudy asi dva dny. Mám náladu stejnou jako počasí. Tak nějak mezi. Nejsem ani šťastná a spokojená ani zoufalé nešťastná a naštvaná. Jednou tak a jednou tak. Je půlka února a já už se modlím aby byl březen. V práci se chystají velké směnové změny a já se těším jak malá holka. Jsem tak strašně unavená a otrávená, že mě občas ta práce i přestává těšit. Je toho prostě nějak moc. Jakmile jsem v práci pár dní za sebou v celku, tak usínám na směně a doma nic nezvládám. A málo co mě v poslední době štve tolik jako nepořádek doma. Víc jak týden neumytá koupelna mě trápí jak kdyby šlo o světový mír (ten mě naopak netrápí vůbec). Takže se můj život proměnil v podivný kolotoč chození do práce, spánku, pokusů o návrat ke zdravější stravě, které končí stále stejně slovy „tak ještě jednu bounty a od zítra už ne“ a uklízení. Sem tam ještě nějakého toho vaření a hádání se s A.

Musím říct, že občas je mi i ten náš obří 2+1 malý a byl by mi malý i zámek o 55 místnostech, protože jen vědomí, že by se mi mohl zjevit za zády mě rozpaluje do běla a on jako by to tušil se na mě nonstop lepí a rozčiluje mě víc a víc a pak se diví, že jsem nepříjemná. Aneb musím se naučit mluvit o svých pocitech nahlas, protože i když mi občas umí číst myšlenky tak vždycky ve chvíli kdy je to úplně jedno =D Není to zkrátka úplně snadné to naše soužití, ale zatím pořád převládají ty dobré dny nad těmi kdy bych ho nejradši roztrhla jak hada a tak brzy započneme třetí měsíc společného bydlení a já doufám, že ne poslední 🙂
Jelikož je teď můj život dost nuda tak prostě není o čem psát. největší vzrušení posledních dní je, že jsme si koupili napůl televizi a tak na ní pořád koukáme a kocháme se HD obrazem a čvachtáme si jak dobře jsme koupili. A to je všechno, žádné výlety, žádná vzrušení, žádné extra zážitky. Nuda, nuda, šeď. Od března s tím, ale hodlám pohnout. když jsem si před pár dny stoupla na váhu a zmerčila to číslo na ní tak mi došlo, že si žádnou Bounty hodně dlouho nedám.
73kg po ránu je zlo, obzvlášť když před měsícem a půl tam bylo 69kg. FUJ! A taky třikrát HANBA! Hlavně, že jsem tady psala o zdravé stravě a o tom jak se to musí vydržet a bla bla bla…nakonec jsem zase skončila s bílým rohlíkem a hanáckým salátem v ruce a zajedla to celou tabulku čokolády. Sice se stydím, ale styděním nic nezhubnu že? 🙂 Pořád se na něco vymlouvám, místo abych zvedla zadek z gauče a na té nové obří televizi si pustila Jillian a nechala si od ní nakopat zadek (myslím, že na té 101cm uhlopříčce z ní půjde o dost větší strach než z monitoru =D ) Mou novou oblíbenou výmluvou je „mám teď přece spoustu sexu tak nepotřebuju cvičit“ (HAHAHA) za prvé ho zdaleka nemám tolik kolik se sama před sebou tvářím a za druhé ty hnusy co žeru to bych musela souložit úplně nonstop abych to všechno spálila a na to jaksi není tak úplně čas =D
Takže verdikt? Jako obvykle mě namotivovala Nikki na svém blogu. Od března se chystá na fitness zápisník. A musím říct, že i když nejsem zrovna moc zapisovací typ (nevydržím u toho) tak po zběžném prolistování mě to zaujalo natolik, že jsem to okamžitě vytiskla (tímto děkuji svému otci za spolupráci :o) ) a vynasnažím se od března se sebou něco začít dělat. Takhle to dál nejde. Celý srpen jsem dřela a už to je skoro zase zpátky 🙁 Takže jsem si vybrala cvičení, koupím si ještě jedny činky (lehčí) a od prvního to rozjedu. Vybrala jsem si Jillianin „Body revolution“ protože 30DShred už jsem cvičila a RI30 mě prostě nějak nejde. Myslím, že je to prokleté, protože kdykoliv s tímhle tréninkem začnu, zákeřně onemocním, něco si natáhnu, chytí mě šlachy nebo něco podobného, takže bohužel, nejsme si souzeni.
Body revolution se mi líbí, je to sice běh na delší trať (je to program na 90 dní), ale tím spíš bych u toho mohla vydržet. Do léta je ještě spousta času, takže do plavek prostě bezpodmínečně budu svalnatá a tečka. Přece nejsem debil abych nedokázala shodit 10kg. To přece není tolik 😉 a navíc to beru jako přípravu na půl maraton, na který hodlám potom začít trénovat, abych do září byla schopná uběhnout 21km v kuse a mohla se přihlásit na zářijový pražský běh.
Tak doufám, že mi budete držet palce a já slibuju, že vám za to budu přinášet info a fotky jak mi to jde/nejde, postřehy co mě bolí a taky fotky jídla, které vím, že máte stejně nejradši =D a taky nahodím nějaké oblíbené recepty a vůbec se budu snažit aby to tady fungovalo jak má a aspoň jednou týdně (tak jak jsem si plánovala na začátku roku) tady byl nový příspěvek.
Tak hezký zbytek února, já si jdu ukrojit kus koláče a sednout si na gauč před telku, protože co taky jiného v sobotu večer, když mám ještě 14 dní kdy se můžu poflakovat =D (hahaha sice to vážně udělám, ale na příští týden, už mám naplánované nějaké cvičení, abych se trošku rozhýbala, abych u toho BR neumřela hned první týden 😉 takže slibuju, že poflakovat se nebudu)

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..