Život

Perné pondělí

Můj soudní outfit („hodná holka“)

Neznám nic horšího než když máte dopodrobna naplánovaný den několik týdnů dopředu a potom je nejhnusnější počasí jaké si jen umíte představit. Nám se, ale podařilo z uplakaného dne, který začal pro mne největšími nervy v životě udělat báječné odpoledne a nakonec to vlastně dopadlo všechno dobře.
Ráno jsem měla soud. Svůj první soud v životě. Uf uf. Nervóznější než sáňky v říjnu jsem našla to nejslušnější oblečení co obleču, vzala papíry a nechala se od táty odvézt na soud Prahy 4. V 4.patře v místnosti 319 to mělo propuknout v 9:50. Zpoždění celé akce mě nepřekvapilo, obzvlášť když já tam byla 15 min předem abych náhodou nepřišla pozdě.
Celý soud trval asi 15 minut. Venku před soudní síní jsem si popovídala s právničkou protější strany a dohodly jsme se. Jako lidi. Žádné hádky nebo problémy jak jsem se obávala. Takže soud nakonec byl jen formálním uzavřením smíru mezi mnou a pražskou plynárenskou. Jedno velké UF.

Můj odpolední outfit

Odpoledne zamnou do Prahy přijela Janina aby jsme si užily holčičí odpoledne. Klábosení o blbostech, rozvíjení teorií o mých budoucích (prozatím) fiktivních vztazích a o tom co na to ti či oni řeknou až si toho a toho vezmu 🙂 s ohledem na nervově vypjaté dopoledne to bylo jako relax perfektně zvolené.
Hned na nádraží jsme si koupili bubble tea neb jsme předtím diskutovali o tom, že si ho dáme jen když ho náhodně potkáme. No a hned na masaryčce jsme do toho stánku div, že nevrazily 🙂 Já si dala Passion fruit a Janina broskev. Až na ty černé kuličky to nebylo špatné.
Ale aby se neřeklo, že jen tlacháme, pijeme bubble tea a nakupujeme hadry a boty a kabelky tak jsme tentokrát vyrazily i za kulturou.
Vydaly jsme se na výstavu Salvatora Dalího na Staroměstském náměstí. Tam se k nám přidaly ještě dvě moje kamarádky (to aby bylo jasno, že nechodím ven jen a jen s Janinou 🙂 ) protože já jsem na vykupto nebo na čem sehnala lístky za polovinu 😉
Výstava je úchvatná. Ukazuje Dalího z mnoha různých pohledů a některá díla jeho tvorby, jako například soubor ilustrací z Danteho Božské komedie jsem vůbec neznala.
Shrnuto a podtrženo „Dalí byl zkrátka génius“ a určitě tu výstavu můžu doporučit.
Holky se odpojily s tím, že jdou do kina, to se nám nechtělo a tak jsme vyrazily směr hrabárna.
Obvyklé setkání s Mojmírem, který si nás zřejmě stále pamatuje i když už tam nechodíme denně jako kdysi.
Lov byl (tedy hlavně na mé straně) tentokrát víc než úspěšný a některé kousky jsou skutečně výstavní!!! Chtěla jsem vám je původně nafotit, ale přemohla mě lenost 😀  takže neuvidíte nic 😀 ale koupila jsem si pasové džíny! Naprosto dokonalé a úžasné, které jsem sháněla dlouho po různých krámech a nesehnala jsem nic! Nikde to neměli a nebo mi to nesedělo. A tyhle jsou dokonalé a ještě za 40,-, no není to báječné? :-))
Potom jsme procouraly nákupní centrum na Andělu, daly si minitwister (naše kultovní jídlo-vysvětlování by bylo na dlouho) a po spoustě povídání kdy jsme překvapivě mluvili i o bohu, víře, dětech, manželství a budoucnosti (ne jen o tom co by bylo kdyby…) jsem Janinu doprovodila k vlaku a šla domů.
Bylo to zase jedno báječné odpoledne, které bylo skoro jako kdysi, ale o něco lepší žím, že není tehdy ale teď, kdy se všechno postupně uklidňuje a dává dohromady, nebo se to tak minimálně tváří 🙂

Dva úlovky z hrabárny. Ty dokonalé a boží kalhoty o kterých jsem mluvila. A halenka co mě nevím proč tuze baví. Nevím kam jí budu nosit, ale úplně jsem se do ní zamilovala.

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..