Život

Červenec

Naposledy jsem psala skoro před měsícem. Proč? Protože nebylo moc co psát. Přece to tady nebudu zaplňovat každou blbinou která se mi uděje 🙂
Přiznám se, že jsem před pár dny jeden blog napsala a nepublikovala ho. Psala jsem ho někdy v půl čtvrté ráno, ale měla jsem dost rozumu na to abych věděla, že si ho mám ráno ještě jednou přečíst. Depresivní řeči o tom jak jsem rozpolcená a jak mám zpackaný život jsem nakonec (radši) nechala v „šuplíku“. Jak se znám, jednou na ně stejně dojde.

A co jsem teda celý měsíc dělala? Užívala si prázdniny co taky jiného 😉
Nakoupila jsem si látky a korálky a další věcičky a dala se do kreativního tvoření. Vznikly z toho (dle mého) dosti nevzhledné fimo náušnice a úplně super náramek.

Z látek jsem nejdřív konečně došila Malvínu o které jsem psala už bůhví jak dlouho zpátky. Hlavně jsem se ale rozhodla, že svojí matce k narozeninám nebudu nic kupovat, ale že jí ušiju „kočičí mámu s koťaty“. Kdybych tušila do čeho se pouštím, nejsem si úplně jistá zda bych do toho šla. Nakonec, ale kočka dopadla bezvadně a mamka z ní byla nadšená. Ona miluje kočky a sbírá s nimi všemožné předměty, už jich má tipuju tak 200. Jakoby jí nestačily ty 4 živé co mají naši doma 🙂

Kromě šití jsem vlastně asi nedělala nic. Posedávala a polehávala jsem doma, koukala na televizi a občas vyrazila někam ven. Byla jsem na Střeláku v letním kině na „Tahle země není pro starý“ a taky jsem konečně dočetla Snuff a sama za sebe ho považuju zatím za nejslabší Palahniukovu knihu. A kromě toho jsem přečetla kompletní trilogii Milénium od Stiga Larssona a jsem z ní nadšená. Takhle perfektně napsané detektivky se mi už dlouho do ruky nedostaly.Četla jsem je úplně jedním dechem a na konci třetí knihy jsem téměř obrečela, že už to nemá další díl. Teď se chystám na film, prý je taky skvělý.

Taky jsem byla v Rubínu jeden den, brousit židle. Když jsou divadelní prázdniny máme dva měsíce nato aby jsme udělali potřebné rekonstrukce co se za provozu dělat nedají. Bylo fajn zase vidět své kolegy, uvědomila jsem si, že mi vlastně strašně chybí a že se těším zpátky do práce.

Teď váhám jestli se mám matlat ve vztazích. V tom co jsem tenhle měsíc všechno provedla. Jak jsem porušila většinu věcí co jsem si slíbila a někeré zase překvapivě dodržela. Asi to nechám na další příspěvek, protože by to bylo moc dlouhé 🙂

PS: Přiznávám se, že ač jsem dlouho, předlouho odmítala seriál How I Met Your Mother tak jsem mu teď naprosto propadla a pořád na něj koukám (stydící se smajlík)

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..